Největší překážkou pro většinu lidí na cestě do světa kryptoměn je to, že pokládají klasické měny jako je EUR, USD, nebo i CZK díky mincím a bankovkám za něco reálného, fyzického a hmatatelného. Naopak kryptoměny jsou považovány za cosi virtuálního nebo imaginárního.

Přitom v minulosti peníze fyzické byly, protože každá mince obsahovala dané množství zlata nebo stříbra, které určovalo její hodnotu a bankovky byly v minulosti stvrzenkami o tom že danému člověku leží v bance určité množství zlata nebo stříbra.

Po druhé světové válce fungoval systém tak, že na každou unci zlata uloženou v depozitáři bylo vydáno 35USD. Zlato tak fyzicky garantovalo a krylo hodnotu dolaru a na ten byly navázány další světové měny. Výhodou tohoto uspořádání byla reálná nemožnost vydávat nové a nekryté peníze, což zabraňovalo jejich znehodnocení, neboli inflaci.

To se definitivně změnilo v pátek 13.08.1971, kdy prezident USA Richard Nixon tento tzv zlatý standard zrušil. Přesto USD zůstal hlavní měnou světového obchodu, nicméně již není krytý zlatem, ale pouze důvěrou těch kdo USD používají. Nově vydávané mince již neobsahují zlato ani stříbro a bankovka už se nerovná poukázce na zlato založené v depozitáři.

A když již nejsou peníze kryty zlatem, je možno vydávat nové a nové a nové a na tom se nic nezmění, dokud budou těmto penězům věřit ti kdo je používají.

Pokud tedy srovnáme měny a kryptoměny, tak zjistíme, že oba tyto systémy stojí na naprosto stejném základě. A tím je poptávka a víra jejich uživatelů v jejich hodnotu.

A pokud se podíváme na vývoj jejich hodnoty v čase, uvidíme dvě naprosto odlišné křivky, které nám velmi přesně vypoví o základech fungování obou těchto finančních systémů.



*informace z veřejně dostupných zdrojů, odkazy na jednotlivé články najdete v sekci zdroje

FIAT měny vs BITCOIN

Na grafu v odkazu je vidět jak jsou v USA do oběhu vypouštěny nové a nové nekryté peníze. Jen za posledních 13let, od roku 2008 došlo podle agentury Bloomberg k „natisknutí“ nových 6.680 bilionů dolarů. Neboli slovy skoro sedm tisíc miliard dolarů. Z toho cca 3.8 bilionu mezi březnem a červnem 2020 jako vládní podpora ekonomiky USA během pandemie.

Celosvětově došlo v roce 2020 podle agentury Bloomberg k „natisknutí“ v přepočtu více než 14 bilionů dolarů. A to ekonomikami USA, Eurozóny, Velké Británie, Japonska, Číny a dalšími 8 vyspělými zeměmi.

Jak tento příběh tisknutí peněz skončí? Většina ekonomů se přiklání k tiché a postupné inflaci, protože inflace je vlastně jen jiným druhem zdanění, takovým, který není třeba veřejně vyhlašovat a lze jej provádět i bez vědomého souhlasu veřejnosti.

Jak z porovnání se světovými inflačními měnami vychází přední a nejpoužívanější kryptoměna Bitcoin?

Zatímco světové měny i koruna fungují tak, že je můžou centrální banky libovolně „tisknout“ a také tak dělají, funguje Bitcoin naprosto opačně. A i proto se Bitcoinu přezdívá digitální zlato.

Když se vrátíme ke zlatu a důvodu, proč si narozdíl od peněz dlouhodobě uchovává hodnotu, je to proto, že na planetě je ho omezené množství, jeho těžení je čím dál nákladnější a nelze ho jednoduše vytvořit, nebo natisknout jako dnešní peníze. A na těchto protiinflačních principech funguje i Bitcoin. Ale narozdíl od zlata je u Bitcoinu znám konečný počet „mincí“ i rok, kdy se „vytěží“ poslední.

Pokud tedy porovnáme dnešní inflační peníze, kterých se každým rokem tiskne a vytváří více a více, přičemž jejich finální množství je prakticky neomezené, pak Bitcoinu se těží a bude těžit méně a méně, až se v roce 2140 vytěží poslední Bitcoin. A celkem tak bude v oběhu pouze 21 milionů Bitcoinů. Od roku 2008 do října 2019 bylo vytěženo již 18 milionů Bitcoinů a zbývající 3 miliony se budou postupně těžit příštích 120let.

Zatímco finanční krize v roce 2008 a reakce vlád po celém světě způsobila explozi tisku nekrytých peněz jejíž tempo neustále zrychluje a rekordně zrychlilo v roce 2020, tak zdrojový kód Bitcoinu obsahuje prvek naprosto opačný, říká se mu Halving.

Halving, neboli česky půlení je proces zapsaný ve zdrojovém kódu Bitcoinu. Konkrétně jde o to že se každé 4 roky se tempo těžení sníží na polovinu, což je pravým opakem toho jak fungují dnešní peníze. V roce 2009 se denně vytěžilo 7200 BTC, po půlení v r. 2012 to bylo 3600 BTC denně, od r. 2016 1800 BTC denně a od 11. května 2020 kdy proběhlo poslední půlení se denně vytěží pouhých 900 BTC.

Při každém Halvingu tak dojde k tomu že „těžaři“ dostávají za stejnou „práci“ jen poloviční odměnu ve formě Bitcoinů. Jak je tedy možné že se těžení i po halvingu vyplatí? Co kdyby těžaři zlata vytěžili každé 4 roky při stejné námaze jen polovinu zlata? A za další 4 roky za stejnou práci už jen polovinu této poloviny?

Díky tomu jak se Bitcoin narozdíl od inflačních peněz stává stále vzácnějším a vzácnějším, tak tím v minulosti výrazně rostla hodnota každé vytěžené „mince“ . Otázkou je zda existuje důvod, aby se na tom v budoucnu cokoliv změnilo.

V roce 2011 vzrostla hodnota BTC o 350ti násobek, neboli o 35.000%, v roce 2014 o 100 násobek, v roce 2017, kdy se BTC stal známým i širší veřejnosti o 20tinásobek a po posledním halvingu v roce 2020 o 500%, neboli 5ti násobek. Jde o logický dopad toho že jsou tyto „digitální mince“ každým rokem vzácnější a vzácnější, narozdíl od dnešních peněz.



*informace z veřejně dostupných zdrojů, odkazy na jednotlivé články najdete v sekci zdroje

S tím jak rostla hodnota Bitcoinu v posledních letech tak se Bitcoin stal známým široké veřejnosti. Jeho prudký růst ceny v roce 2017 způsobil doslova pozdvižení a na Bitcoin se sesypala hromada spekulantů toužících po rychlém a bezpracném zbohatnutí.

Většina z nich propadla mánii a bez ohledu na možná rizika výkyvu ceny začala bez jakékoliv strategie nebo plánu Bitcoin i další kryptoměny bezhlavě nakupovat. Výsledek známe všichni. Stejně jako se bez dobré strategie dají prodělat peníze na burze, nebo nákupem např. fyzických drahých kovů, nebo diamantů, lze prodělat i na spekulaci s kryptoměnami.

Pokud nakoupíte v mánii, očekáváte rychlý zisk a nejste připraveni trpělivě čekat na správný čas k prodeji, bývá výsledek až na pár výjimek pokaždé podobný.

Proto i u Bitcoinu platí že je dobré si před jeho pořízením nastavit správnou strategii a té se držet. Ta dlouhodobě funkční je většinou stejná. Pravidelnými nákupy za vysoké i nízké ceny lze dosáhnout zajímavého zhodnocení při rozumné míře rizika. Každý, kdo se takto choval k Bitcoinu v posledních letech dnes může sklízet ovoce svého správného rozhodnutí a velmi pravděpodobně je bude sklízet i v budoucnu.



*informace z veřejně dostupných zdrojů, odkazy na jednotlivé články najdete v sekci zdroje

Za současným i budoucím růstem hodnoty Bitcoinu stojí dle ekonomů 3 základní prvky.

Bitcoin je již široce známý a používá ho velký počet lidí. Nato reagují i největší firmy jako je Tesla, která Bitcoiny nakoupila a nyní je vlastní , dále třeba Microsoft, nebo Apple, který plánuje začlenit Bitcoin jako měnu do svého ekosystému. Další velké a známé firmy se budou podle ekonomů v blízké budoucnosti přidávat což bude Bitcoinu dále dodávat na důvěryhodnosti.Bitcoin je již široce známý a používá ho velký počet lidí. Nato reagují i největší firmy jako je Tesla, která Bitcoiny nakoupila a nyní je vlastní , dále třeba Microsoft, nebo Apple, který plánuje začlenit Bitcoin jako měnu do svého ekosystému. Další velké a známé firmy se budou podle ekonomů v blízké budoucnosti přidávat což bude Bitcoinu dále dodávat na důvěryhodnosti.

Již zmíněná vzácnost, která bude v budoucnu logicky díky nastavení Bitcoinu narůstat, což by mělo podle předních ekonomů i nadále projevovat růstem jeho ceny v dlouhodobém horizontu. Například analytici investiční banky JP Morgan tvrdí že Bitcoin bude mít v dlouhodobém horizontu hodnotu přes 146.000 USD

Bohatí lidé nebo firmy začínají aktivně používat Bitcoin jako uchovatele hodnoty a ochranu před inflací. Jasně viditelné je to grafech, které ukazují že od března 2020 dramaticky roste počet Bitcoinů stahovaných z burz do privátních peněženek, kde jsou ukládány, místo aby byly na burzách, kde jsou obvykle určeny ke krátkodobým spekulacím. To by mělo podle ekonomů do budoucna znamenat i snížení volatility (kolísání ceny) Bitcoinu, což byla jedna z hlavních překážek pro ještě širší použití Bitcoinu jako uchovatele hodnoty peněz.



*informace z veřejně dostupných zdrojů, odkazy na jednotlivé články najdete v sekci zdroje

Bitcoin se nyní stává velkým tématem u spořivých Němců.

According to the German Bundes bank, they have a record amount of savings in bank accounts. The problem is that the European Central Bank holds the deposit rate at a negative value of -0. 5%. And from 2021, most German commercial banks are starting to charge their clients this negative rate on deposits.

Z každých 100.000 EUR uložených v bance jim bude ročně strženo 500 EUR záporného výnosu. Dříve nepředstavitelné se stalo skutečností. Německé úspory tak sežírá nejen inflace, která v podle agentury Eurostat v Eurozóně vzrostla od začátku letošního roku na dvojnásobek, ale nově i záporné úrokové sazby.

Němci se proto výrazně poohlíží po Bitcoinu jako uchovateli hodnoty jejich úspor. K tomu je vede i to že pokud drží Bitcoin déle než jeden rok, výnos z tohoto kapitálového příjmu nemusí zdanit. Stejně jako u dalších běžnějších uchovatelů hodnoty - drahých kovů nebo třeba diamantů máte 3 možnosti jak Bitcoin vlastnit. Buď ho zdědíte, koupíte, nebo vlastníte důl.

Pokud nejste kryptodědicem, zbývají Vám další dvě legální možnosti. Nejrychlejší je Bitcoin nakoupit, k tomu slouží specializované burzy, vše je dnes online a je to stejně jednoduché jako si otevřít účet v bance.

Problém s nákupem Bitcoinu je, že ho lze aktuálně pořídit za velmi vysoké ceny. Hodně lidí již napadlo, že budou s nákupem čekat až jeho cena spadne a tak přihlížejí, jak Bitcoin, který jim v listopadu 2020 přišel drahý k nákupu za 15.000 USD najednou stojí dvacet, třicet a více tisíc USD....

Do budoucnosti nevidí nikdo z nás, ale pokud toto nechcete řešit, chcete mít klid a nejste spekulant, nebylo by pro Vás jednodušší mít pravidelný příjem kryptoměn z těžby?



*informace z veřejně dostupných zdrojů, odkazy na jednotlivé články najdete v sekci zdroje

Existuje lepší strategie jak využít potenciálu Bitcoinu, než mít svůj vlastní „důl“?

Toto zařízení o velikosti stolního počítače Vám každý den „vytěží“ podle svého výkonu malou, nebo větší část Bitcoinu či dalších kryptoměn.

Ty se Vám buď ukládají ve Vaší privátní kryptopenežence, stejně jako třeba zlato v trezoru. Nebo si je třeba 1x za měsíc můžete vyměnit na EUR, nebo další měny, které přitečou na Váš bankovní účet jako forma kapitálového příjmu, jak jste zvyklí třeba u příjmu z pronájmu nemovitostí, úroků, nebo dividend.

Každý se tak může zařídit přesně podle svých potřeb a plánů. ...

Zdroje:

Investopedia.com

Federalreserve.org

economics.bmo.com

investorjunkie.com

en.bitcoin.it

www.reuters.com

www.investopedia.com

www.cnbc.com

fortune.com

appleinsider.com

www.cnbc.com

beincrypto.com

markets.businessinsider.com

nomoretax.eu

Chcete vědět více o tom jak těžení funguje?

Chcete vědět více o tom jak těžení funguje? Jaké jsou ceny těchto zařízení a kolik můžou generovat svým majitelům? Jak děláme v SBMC věškerou práci za naše klienty? Jaká jsou rizika a jak s nimi pracovat? Jak můžete Bitcoinem platit po celém světě? Chcete vědět jakou zkušenost s námi mají naši klienti?

Neváhejte, kontaktujte nás a pořiďte si vlastní zlatý důl digitálního věku!